Berenika

divoženka1: Teď se mi i vybavil konec pisně Závidím ..........a to věc je zlá

divoženka1: Berenika: Asi máš pravdu víš já jsem teď takovým zvláštním rozpoložení že jsem schopná odpustit všem a všemu a veškeré tyhle vlastnosti mi přijdou naprosto zbytečně i když paní Urbánková o tom zpívá krásně a mám ji ráda

Berenika: divoženka1: hm, to by tedy ani Urbánková nemohla zpívat píseň ZÁVIDÍM
pokud žárlím na vlastní staré pocity, je to básnický obrat, nezávidím nikomu jinému......

divoženka1: Žárlivost a závist to jsou dost špatné vlastnosti

Cítím smutek
pro chvíle které byly
hladím plány
které sis maloval
vzpomínám s láskou
aby jsi klidně spal

Dota Slunská: Ledová.

whiolet: Je mi to blízké,
Jako mlžný opar
Vcerejsi hry
Na pravdu.

Gándhí: ST...

Dota Slunská: Zdá se mi povědomá. Ráda tě zas čtu.

Govrid: St, pěkný.

Kapka: Moc hezké... ST

Tomáš: Asi produkt našeho druhého JÁ, které v sobě každý nosíme...Každopádně zajímavé...

enigman: ale zpozorovali...jen taktně mlčeli...

Berenika: gabkin: Děkuji, toto se mi opravdu zdálo! :o)

gabkin: hezké čtení

Špáďa: Milý brouček bez obrouček
z lesní bandy. Ztratil kšandy.
Má jen hůlky na dvě půlky,
přesto míří do komůrky.

Emma Wallace: SkvoST.

paulín: Strašidelná povídka
však kdo má dnes pro strach uděláno.
Daleko děsivější je někdy skutečný život.
ST.

paulín: Která pak by na kouzelníka nezabrala.
Myslím že žádná.
ST.

paulín: Jak kořeny stromů
jak listí větrem hnané
s nadějí spěchá domů
ač srdce tvé jinému je odevzdané.
I to se někdy stává
že láska nezná mezí
ač naoko se odevzdává
pak spěchá k jiným dveřím.
ST.

paulín: To je panečku vyznání,
líp to ani nejde říct.
ST.