Woria

Špáďa: Slz, jichž skrovno po hříchu,
jsou, má drahá, od smíchu,
nebo slzy štěstí,
co nám život klestí
od útrap a bolů
a hořkých cest dolů.

Woria: Špáďa: Proč šněrováním kazit řád,
co život v lehčí mění?
Kdo anarchii nemá rád -
jaké je pak znění?

Svobodu hlásat, v kolejích kráčet...
Tak nechci životem nechat se vláčet

Špáďa: Někdo radš vítá úplněk,
jiný si počká, až přijde nov,
někdo spíš pro život koleje,
jiný jej raděj bez osnov.

Pokud chceš životem svobodně plovat,
zvaž, kdy se nechat sešněrovat.

Woria: Kapka: opět děkuju, a nejen za věnovaný čas :)

Woria: Kapka: díky

Woria: Kapka: Tady si někdo důkladně pročetl moji tvorbu ;), moc děkuji

Woria: Kapka: děkuji :)

Kapka: Početla jsem si, ST

Kapka: ST

Kapka: Pěkné...ST

Kapka: VýSTižné...

Kapka: Líbí...ST

byron: V tichosti věků se naděje sžírá
z pod víček déšť se prodírá ven
oživlá noc vše temnotou svírá
problesky Luny snad studí...snad jen...
Snad jen se zdá, že bloudíme sami
vítr když vyšeptá chladivý vzdech
podvečer svádí nás hříšnými hrami
vzrušuje žízní a ubírá dech.
Tříští se svět a střepy se snáší
do hlubin snů kde štěstí jak prach
tančí...a do očí znavených vnáší
v perloví stříbrný bezesný strach.

byron: Jsem ztracený...ve tvých verších...
ST

byron: Tak blízká mi poezie...krásná...
ST

Woria: byron: děkuju

byron: Nový nádech...snad...
ST

Woria: Psavec: děkuju

Psavec: Hezká, ST.

Woria: Bomejka: Schwalbe: oběma moc děkuju :)