Pod pravdou» autorka: Woria |
Pak zvíříš prach a v prázdnu nebe
nacházíš zbytky hvězd, i sám sebe,
po kouscích skládáš minulost noci.
Přes všechnu snahu není v tvé moci
objevit každou z tajených ran.
Vždyť kolik máš jich jenom ty sám?
Pod rouškou pravdy krčí se v duši,
málokdo ví a málokdo tuší,
že v prázdnu nebe hledáš i sílu,
na lásku, na život a hlavně víru.
nacházíš zbytky hvězd, i sám sebe,
po kouscích skládáš minulost noci.
Přes všechnu snahu není v tvé moci
objevit každou z tajených ran.
Vždyť kolik máš jich jenom ty sám?
Pod rouškou pravdy krčí se v duši,
málokdo ví a málokdo tuší,
že v prázdnu nebe hledáš i sílu,
na lásku, na život a hlavně víru.
Tipů: 12
» 16.03.18
» komentářů: 14
» čteno: 524(17)
» posláno: 0
» nahlásit
» 16.03.2018 - 12:38
J.F.Julián
nejlepsi co jsem od tebe zatim četl.
St!
St!
» 14.10.2018 - 13:37
byron
Páni...tohle má sílu. Působivé čtení.
ST
ST
» 10.05.2019 - 21:23
má to náboj, moudrost a dobře se čte výborně
ještě si říkám, jestli několik málo veršů nemáš o něco delších, dodáním třeba nějakého (ne úplně nutného) slova, či změny přirozeného slovosledu, aby se zlepšil rytmus
třeba tenhle:
Vždyť kolik máš jich jenom ty sám
ještě si říkám, jestli několik málo veršů nemáš o něco delších, dodáním třeba nějakého (ne úplně nutného) slova, či změny přirozeného slovosledu, aby se zlepšil rytmus
třeba tenhle:
Vždyť kolik máš jich jenom ty sám
» 10.05.2019 - 21:32
René Vulkán: předně děkuju za takovou pozornost, snažila jsem se, a vidět, že to někde bere opravdu vážně, potěší. Na ty nesrovnalosti se podívám, ale zrovna v tom příkladu mi to přijde v pořádku...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.