Kajuta

la loba: Já jsem dotekový člověk a musím tu knihu vnímat všemi smysly a ráda si čtu i v originále oblíbené dílo třeba Evžen Oněgin a vůbec Puškin ...moc jsem ho milovala jako dospívající tolik že jsem tu knihu v ruštině jednou ukradla protože nemít jí bylo jako ne smět dýchat
Poezie je pro mne opravdu něčím jako zaklínání je to magie,třeba pan Skácel a jeho Modlitba to je můj otčenáš a můžu jí číst stokrát a znovu pláču Knihy nesmí zahynout

J.F.Julián: hezké st

Kajuta: Ardina: Přímo záplava, řekl bych. Jen bych si tak tiše položil otázku, dejme tomu, že by stál člověk před dvěma knihami. První by byla nadepsána: Díla starých mistrů
Druhá: Umění moderní, jdem s dobou.
Ta první by odpočívala skromně v koutku, ta druhá by přímo křičela, nabízela by se, kup mě!
Kolik lidí z deseti by si vybralo tu první klasiku? :)
Nechávám otevřené.
Jsi mi zase dala podnět. Díky za návštěvu. :)

Kajuta: Lota: elaborátu. :)) díky za slovo

Kajuta: vavaoko: díky za návštěvu. :)

Kajuta: svetlana astachova: Díky za zastavení. Trochu rozohnil, neb mi kdosi předevčírem řek, že knihy jsou na... a že jsou přežitek. To byla teda voda na mlýn. :)) Přál bych takovému "interneťákovi" týdenní výpadek, jak by se pak pídil po informacích. Třeba po nějakém receptu. :)
Na druhou stranu je dobře, že máme zase to naše modro, ale kdyby nastala nějaká masivní erupce, je jasný, že se najdeme rozběhnutí po knihovnách, knihkupectvích, poznáme se po čichu, nemusíme si ani nic říkat, vytáhneme křemeny a budeme křesat. :)) Jsem nadšen, že je někdo nadšen.

Mne to rádoby veršování neskutečně baví a věřím v poezii, jak v máloco. Že má své místo. I teď. Tak kujíí

Ardina: Takové to je, hodnotným uměním se člověk neuživí, na trhu kraluje brak. To nás ale nesmí zaskočit, nenech se nikdy zviklat a jdi si za svým, milý poeto. Tvoje báseň zaslouží ST.

Kajuta: la loba: No, pro mě pět minut v knihkupectví znamená někdy i hodinu, je tam jiné časové pásmo. :) Směju se. DÍKY za slova Tvá! :)

Kajuta: valerie: díky za návštěvu, cením si toho, chtěl jsem zkusit zase něco trochu jiného. domky se zahrádkami... někde jsem teď čet o narůstajícím celosvětovém přelidnění a nakonec se dostali nějakými myšlenkovými pochody k tomu, že kdo je má (s vlastní zahrádkou), tak ať je rozhodně neprodává. .) Možná na tom něco bude. To jsem zase tak odbočil. :) Děkuju za komentář k obsahu. :)

Kajuta: la loba: lesem určitě ne, ha ha, jedna česká ocelárna a když to bylo v noci nasvícený, vypadalo to vskutku: impozantně, skutečně jako od Vernea, zároveň pro mě i trochu děsivě, zkrátka se v tom smísilo víc pocitů. :)
děkuji za návštěvu. :)

valerie: no, to je náročná báseň, zasloužila by si debatu, STyl se mi líbí, moderní a neotřelý, lidské vlastnosti, některé se mi nelíbí, sebezničující a egoistické, já jsem takový staromilec, nejraději bych aby tu byly staré činžáky, domky se zahrádkami a krámky s obchodníky, nesnáším dravost a rvavost, ale to je naše doba...

la loba: Poezie a příběhy to je čarování je to cestování do jiných světů odkud se vracíme zmnenění
Vůně knih je pro mne tím nejmilejším parfémem a kdysi jsem relaxovala třeba celou sobotu v knihkupectví kde jsem jen čichala a prohlížela

la loba: K tomu tě inspirovala procházka lesem?haha St

svetlana astachova: Čtu a čtu a čtu a tiše zírám, jak ses rozohnil o poezii. Jsem potěšena i nadšená, vše bylo řečeno. Takových,jako ty, co chtějí udržovat poezii, je málo. Za to patří tobě i všem ostatním tady velký dík. ST:))

Kajuta: díky všem

Kajuta: Lota: jako malé, velké předhánějící se děti, akorát ve větším měřítku. ^^ díky.

vavaoko: Ocelové měSTo

vavaoko: Řekli jste to všechno. Tak já jen ST

Lota: .
snad nás Bůh takové stvořil
říkám na obranu
.
Já nic
Já muzikant
:)

Lota: Kajuta:
já jen k elaborátu o poezii
s kterým souhlasím bez výhrad
.
už jenom slovo POEZIE
samo za sebe mluví
tedy i s vývojem
by to měla zůstat poezie
což mnohdy neshledávám
.
:)