Kajuta

Kajuta: František:

Děkuju ti za návštěvu, milý Moliérův hrdino, já si čtu nejraději v klidu a pomaloučku, rituálně, nejlépe u čaje a užívám si to. Je to pro mě vzacnost. Masovost a rychločtení mi nic neříká, ale nic proti gustu. :-) Klidně pokračuj, jestli v tom nacházíš nějaký smysl a já si budu dál psát, jak uznám za vhodné. Proč? Protože můžu. :-) Spousta lidí řeší třeba čárky, někdo říká, že volný verš má být zcela bez interpunkce, jiní zase říkají opak. Viděl jsem básníka, který sekal čárku na konec každého řádku a nový začínal velkým písmenem. :-) A abych pravdu řekl, je mi to docela jedno, když si ji budu chtít dát třeba na začátek řádku, tak si ji tam dám. :-)

František: Hazentla:
Jak ti rozumím. Mně taky připadá volný verš těžší
než vázaný. Často svádí ke zbytečnému žvanění. Např. by mě zajímalo, je-li vůbec možné napsat třeba píseň ve volném verši

František: Jako hrdina Moliérovy komedie si nejsem jistý jedná-li se o poezii nebo o do úseků rozdělený prozaický popis. K pravidlům, která zmiňuješ, bych podotknul, že podle poetik je nositelem rytmu u volného verše intonace. Ta veršová se nemusí krýt s větnou (ale samozřejmě může). Pauza uprostřed delšího vázaného verše (může být i pohyblivá) vznikla proto, aby se interpretům umožnilo dýchání. To logicky platí i pro volný verš. Poetiky k tomu praví, že intonace u volného verše je dána jeho stavbou a dělí jej na dva zvukově odlišné úseky. U vázaného verše může vhodně zvolená pauza změnit, dokonce i obrátit smysl verše, aniž by se změnilo jediné slovo. Nevím, jestli to platí i u volného verše . Vývojem volného verše v posledních 80 letech, kdy se básníci v defenzivě snažili přiblížit poezii k próze, došlo k jeho značné destrukci. Přispělo k ní i rychločtení. Dnes se mnohdy nečte po verších, ale po chuchvalcích. Omlouvám se, naplkal jsem toho ...

Psavec: Rytmicky vyťukávám ST.

Kajuta: Hazentla:

Lidově řečeno, píšu jak mi zobák narostl a náramně si to užívám, pravidla volného verše jsem doposud nikde neobjevil a děkuju za nakuk. :)

Kajuta: Květka Š.: Gándhí:

díky za nakuky. .)

Kajuta: René Vulkán: vavaoko: Tara: Psavec: matousekKkrejca: M.A.Rek: byron:

Děkuju modráskové, všem vám přeju hodně zdravíčka a inspirace!

Kajuta: Květka Š.: Psavec: vavaoko: Tara:

Usmívám se a všem vám moc děkuju, modrásci. :)

Hazentla: Teď jsem to psala Taře... obdivuju schopnost psát volným veršem.
Kor když si to člověk musí číst třikrát, aby se ujistil, že to opravdu je volný verš...(je, že?)
...

byron: Takže něco, jako Marshmallow Man...juchuuuu....:-)).
ST

M.A.Rek: Zdi se zachvívají a kloní, aby mohly být postavený nové a pevnější... ST

Ringo: „a hopsala na kopec tvaru předimenzované žemle,“

Ano, proč také nenavštívit hrad Housku…

Guanti Rosi: To bude možná ta bájná růžová zeď od stavitele Floyda. Postavil jich víc, ale zrovna tahle růžová je unikát. :O) ST

Lilith: Kajuta: Takový psaní je nejlepší, mám to ráda... vono to samo někam povede... a ty to umíš náramně, juch :-)

Kajuta: Lilith:

Jen jsem si zase tak vyšel s fantazií na špacír, milé Slunce. Mám to moc rád. A díky za nakuk. :-) Psal jsem a nevěděl jak to skončí. :-)

Lilith: Od názvu přes první verš okamžitě vtáhla... jůůů... ;-)
Miluju tvé nápady a tohle je parádička fantastická, lebedím si a usmívám se :-)
Číst tvé verše je prostě pro mne droga, bez nich by můj život byl tak nějak ochuzen ;-)
Zakousávám se do slov tvé předimenzované žemle s velikou radostí! Ty nikdy nezklameš hihi ;-))
ST*+Z tvé báječné fantazii ;-)

Květka Š.: ST...St...st...

Psavec: Ten vycvičený pavouk je třešnička na té básni, ST.

vavaoko: Já mám pouhé ST

Tara: Souhlas s Františkem... máš talent/tedy podle mého skromného mínění amatérky/ a posílám ST.