Kajuta

Kajuta: Lilith:


je to taková ptákovinka, děkuju Ti, milé Slunce, za komentář, který je delší, než moře, přes které se plaví objevitelská loď. .)

Ringo: Já pro větší vyváženost dodám, že podobných činů by byli schopni například i sociální demokraté...

Naia: Pripomina mi to moje detstvi na sidlisti. Kdo mel fotbalovy mic byl king a vubec nevadilo, ze je cely oloupany z te vrchni kuze... teda pokud zrovna nebylo mokro, to se pak dobre nacucal te vody :-) A stejne to vlastne nikomu nevadilo. Padla na mne nostalgie, Kajuto.

Lilith: Tohle dílko snad ani komentovat nelze, neb bych ho musela celé opsat ;-) Tak na mě zapůsobilo a rozesmálo mě, že jen juchám nad tvými nápady a krásnou mně tolik blízkou ujetostí :-))
stádo buvolů na záhonu sedmikrásek... cheche :-), mandala krvavózní, chudák pirátský kapitán s oddacím listem... hihi :-) a ostatní piráti zahradníci... co učí papoušky nenadávat... a cyklista zdobený zelenými mšicemi... toť mi nějak povědomé... chichi ;-))
čéče, tento unikát si nejen schovám, ale nechám zarámovat do bukového listí, neb se mi tolik a moc líbí :-))
ST***+Z daruji ti s rozžuleným pohledem :-)
a taky pirátům i kočičkám i babičkám ;-p

Kajuta: Gándhí:

Děkuju za průlet. :-)

Kajuta: vavaoko:

Díky za zastavení a za komentář

Gándhí: atmosférická parádnoST, zkrátka kajutypická ;)

vavaoko: Ti, kdo děti mají, toto všechno znají. A je to fajn. ST

Kajuta: Kapka:

děkuju, jsem rád za nahlédnutí. :)

Kajuta: Emma Wallace:

létodíky :)

Kajuta: Ringo:

vrků-krků :) díky za zastavení :)

Kajuta: Kapka:

velké díky :)

Kajuta: Ludmila Plšková:

a že to muselo být fuška. :) díky za příspěvek. :)

Kajuta: Lilith:

děkuju za fajn komentář, milé Slunce, mám z něj tuze radost. :)

Emma Wallace: LétoskvoST :-)

Ringo: No, v osmi letech by to spokojené krkání v přítomnosti jiné osoby přece jen už mohl silně omezit , nejlépe zcela ukončit...

Jé, on vrkal, tak to pardón!

Kapka: Za mě - nádherný. ST

Kapka: Pěkňoučké moc, ST

Ludmila Plšková: také si pamatuji na uspavani jednodo malého dareby

Lilith: Jů, ten malý budoucí lovec s máminou ukolébavkou v uších a tátovo lákavým lukem, co jednou jeho sílu okusí... zatím cingrlátka jsou ta nejzajímavější a náruč k houpání a celý svět se mu krásně barevný zdá, neb vnímá a ví, když příběhy se mu vypráví, však pozoruje okolí a rychle všemu učí se... :-)
Milý Kajuťáčku, to je nádherné počtení a nápad skvělý, jak prosté a krásné je vyrůst... jednou... ale zatím si jen bezstarostně vrní... ;-)
ST*** a schovávám mu do peřinky tuto báseňku pro budoucí životní bojovníky :-)