Hrabičky dětských prstů..

Jů, ten malý budoucí lovec s máminou ukolébavkou v uších a tátovo lákavým lukem, co jednou jeho sílu okusí... zatím cingrlátka jsou ta nejzajímavější a náruč k houpání a celý svět se mu krásně barevný zdá, neb vnímá a ví, když příběhy se mu vypráví, však pozoruje okolí a rychle všemu učí se... :-)
Milý Kajuťáčku, to je nádherné počtení a nápad skvělý, jak prosté a krásné je vyrůst... jednou... ale zatím si jen bezstarostně vrní... ;-)
ST*** a schovávám mu do peřinky tuto báseňku pro budoucí životní bojovníky :-)

také si pamatuji na uspavani jednodo malého dareby

Pěkňoučké moc, ST

No, v osmi letech by to spokojené krkání v přítomnosti jiné osoby přece jen už mohl silně omezit , nejlépe zcela ukončit...

Jé, on vrkal, tak to pardón!

Lilith:

děkuju za fajn komentář, milé Slunce, mám z něj tuze radost. :)

Ludmila Plšková:

a že to muselo být fuška. :) díky za příspěvek. :)

Kapka:

velké díky :)

Ringo:

vrků-krků :) díky za zastavení :)

Ti, kdo děti mají, toto všechno znají. A je to fajn. ST

vavaoko:

Díky za zastavení a za komentář

Odpoledne jsem měla radoST z Ivy, vnučky...do všeho bouchá, asi bude bubenice:-)

Tara:

Vyroste a bude chtít bicí soupravu, hi hi. Nějak začít musí. :)) Díky za zastavení

Povedla se ti, je krásná.....ST

jitka.svobodova:

děkuju :)

Já jsem se u Tvé básně přenesla do pohody indiánského týpí. Moc hezké.ST

Milena:

děkuju a jsem za to rád. :)

Jen ST.

Psavec:

díky za zastavení u básničky

nené to vůbec špatný
zase

kdy už napíšeš nějakou špatnou básnišku?