volně inspirováno Jamesem Libůstkou :-)

ze stromu možností...

..a ještě ve vlaku? A proč né..

... jsou jako kamínky... když je leštíme... blýskají se... když přestaneme... zmatní v zapomnění...

psáno v pátek v tramvaji – kdyby jste náhodou nevěděli, tak jsem 5 měsíců vdaná

..a ponocný a tma a ona v Evině rouše..prostě noc a hvězdy..

někdy se vám rozpadne stínítko ani nevíte jak...

To se tak někdy semele.

..já vím,prý to ten děda kdysi uměl..

..a rok uteče jako voda..

jak se dá dívat na svět...

..tak těm se rohlík drobí..

..chce cestovat pendolínem nebo parním za komínem..

..............................

..tak jako den a noc..prostě barvy..

Poněkud delší příběh

...pangejtům

dědečkovi