Ti dříve narození se možná upomenou, jak se mluvilo tehdy v rozhlase. Úroveň mateřštiny se nezměnila přes noc. Ještě v ní strašil český Cicero, Jakeš a jiní. Mluvilo se smysluplně o lídrech, brífincích , samitech a jiných kalamitech a jezdilo se na stáže, kupř. až do Finska, k Lapioncům, Samekům a importovalo se do Československa nové náboženství, v čele s Bílou Sobí Matkou. Neujalo se, zaplať Pámbu. Hádky v parlamentu byly skvost, radost poslouchat. Pomalu se to změnilo a já se musím zastat kupř. rozhlasu Prahy dvojky. Poslouchám ji každý den, od rána do večera. Vysílají dobrou hudbu, českou i zahraniční a texty jsou zpívané básně. Když tam mluví odborník, lékař, herec,překladatel, mluví odborně a dobrou češtinou. Člověk zde může slyšet Horníčka, Menšíka, Jana Wericha, Jitku Molavcovou, Hlustvistviháka a jiné veličiny, které rozechvívají smíchem bránici, že málem puká. Tolik k dnešnímu rozhlasu. A přesto se ještě najdou reptači a mektaři a jiní zametači kultury, kteří to chtějí slyšet jinak. Tato báseňka vznikla v sametové revoluci a byla včera trochu upravena, moc ne. Vyhrabal jsem ji ze šuplíku pro ty později narozené. Snad se i oni zasmějí. Je psána záměrně v hovorové, strašné češtině - neboť i tak se tehdy mluvilo.

...

Jen tak mě napadla pro lepší náladu.

Věnováno studentům HŠ Jeseník.Tentokrát jsem slzela, ale fakt smíchy.

Srandovní paralela ptáčka v kleci a beztarostný jízdy "vypůjčenyn" vozem

Letní hraní :)) radost ze slov.

Parodie na Klusův song: Když si tě dívko představím

inspirováno Ringem a použito prvně jako komentář jeho díla

Třeba Valentin (neslavím, kytičku přinesu, když to cítím)

To neukecáš