s.e.n

Nádhernými verši svou drahou obdivuješ
a jen ji miluješ. Taková něžnost je
příjemná ke čtení.

Marné je vyzvánění
není k zachránění
v krajině těla
hráz co už se chvěla.

Prosba a kleknutí
ta předzvěst splynutí
kdy krása do dlaní
i úst se vkrádá -toť láska hravá.

Je od tebe chvályhodné, že si sebe ceníš
ale bacha , když jsi potmě,
abys nespad na kolena
něco si nezraníš.

co já už se navázala
pravdy i lži do šátečku
jen nevím zda vyťukla
jsem za vzkazem tečku.
Tedy , spíše néé -
že všechno je ztracené
a já uzly dělám dál
a tečky nedělám-
zase se vše ztrácí
aspoň nemám práci.

Hezky přitažlivým veršem okomentovaná báseň.

Jsi diplomat i politik, máš kouzlo slov, máš i vtip.
Snad bys to měl poslat na místa vhodná-
jenže za nos by se nikdo nechytil ,
ani by to nečet,
natož aby se zalekl.
A pro takové je básně škoda.

A ty nepřestaneš, jsi přece muzikant a máš hudbu rád.
A rozechvět struny jemně a něžně to je hezký zvuk. Nebo duši a to je příjemný souzvuk.

asi taková malá zpověď-
nemohla vyjít líbivější .
jsi důvtipná a klidně si běhej dál kudy chceš.
Ale aŤ jí nakonec nezůstaneš.PROBOHA!

Pravdivě a s citem psáno o podzimu-
líp, než přivolávat zimu
i když i ta své kouzlo má
a tvůj um s ní zavčas přichvátá.
Scenerie podzimu je však lákavá
je ještě květy voňavá,
sluncem hřejivá
a listy barevná.
Viz-báseň tvá.

Pěkně napsáno, věř a jistě přijde, nebo se i vrátí.Třeba ve snách-to také potěší.

Hledej si jiného, je-li to tak
co o ráji nemluví ale dá ti ho znát,
chrání tě,laská a vše co chceš
a peklo-to neřeš.

Teď vidím, že i o podzimu ,nebo dešti se dá hezky psát.
Anebo, aspoň ty to umíš.

Krásná báseň. Snad jsi tam byl, že to tak poutavě zbásnils.
Ještě, že jsi odešel,kdoví co by se stalo.
/poněkud jsem se vcítila do děje./

Tak přesně vypadal dnešní den
i ty poslední kvítky
co odolávají nečasu -
a úplněk ten ještě má čas,
aspoň mě hlava nebolí.

Moc krásný styl, líbí se mi to opakování závěru slok..."možná později".
Kde se hrabu na básníka s něčím takovým
-Ale? Možná později......stane se zázrak. Říká se, že se dějí! -počkám

Nehledej pomoc-stačíš si sám
sice tě neznám,
ale ten pocit mám
kdo myslí jako ty
zvládá ty trampoty .
Pravdu mám?

Také by to mohl být Krok zpět, ve vzpomínkách, pro potěchu duše
a potom opět vpřed životem jít.

To mě zaujalo, takové písňové básnění.
Hledím jak z jara a nářečí ne a ne poznat.
Ale je to dobrýýý!

Pěkná, výpravná básnička
milá jsou slova
jak hroznoví slaďoučká.