Lilith

Philogyny: Děkuju moc :-)

Psavec: Jůůůů, držím seeee a děkujůůůů :-)

Psavec: To teda... ;-)
Děkujík :-)

Bomejka: Kujíkuju za milé přání moc :-)

Psavec: Díkulka veliká :-)

Tara: Děkuju mocinky :-)

divoženka1: Díky moc :-)

Bomejka: To ano a tobě díííky :-)

Psavec: Děkuju moc :-)

Tara: Proto je třeba hoo prožívat na plný plyn :-) Děkujů :-)

divoženka1: Děkuji :-)

vavaoko: Děkuju ti moc ... je to krása :-)

Bomejka: Příroda je nejlepší mamina ;-) Děkujůůů :-)

Tara: Houpy hou větříčku... ;-) Děkujůůů :-)

ttragelaf: Život běží a jde a kutálí se a plazí a žene a... já ti moc děkuju :-)

Tara: Je to někdy zajímavé ;-) Díkuju ti moc :-)

Ringo: Hihi ty mě nikdy nezklameš svým humorem a já ti děkuju :-)

Od prvního řádku po posledního skvostné verše... je to moc kráásné, šikulo... trochu i strašidelné ;-)
Ano, krajina jen pro odvážné blázny... parádoST veliká!
Pomalu tudy procházím a čtu znova až drkotám zubama... ;-)
Celou scenerii si schovávám do rámu rýmů jako obraz :-)
Poklona tvému umu :-)

Buchty ze šišek bych téda chtěla ochutnat, to je asi výjimečná mňamka... hihi ;-) a kytiklobouček by se mi taky líbil.. :-)
ST

Ó, ty hrdinko, vyzrála jsi na bratra pěkně nebezpečně... uf
Já vyrůstala ve věžáku v 10. patře... kolem byly jen nízké domy... milovala jsem tu vejšku, viděla z ní přilétat kosmické lodě a snila nad stovkami světel města kdesi dole... jako dítě jsem to vnímala jinak, má fantazie tam jen kvetla, pohledy na noční město jsem strávila spoustu dní a let ;-)
A zlobila jsem mou babičku, která na balkon nikdy nevkročila, tím, že jsem přehazovala jednu nohu přes zábradlí a ona měla málem infarkt, neb mě nemohla přijít na balkon zachránit, to jsem byla ale hajzlík... hihi
Tobe ST* s radostí :-)