Vstáváš

Vstáváš,
je po deštivé noci

a ze snů vesmírných hranostajů
skládám ti růži do vlasů

Vstáváš,
slunce bouchá do dvěří,

po šeříku voní lány polí
i všednovšední davy

Vstáváš,
blankytem svých očí

mě samého, posíláš do snů

bože jsi tak krásná.

A je ráno,
po noci nejvíce mi scházíš.

způlky opilý snem
čichám vůni tvých vlasů

z dálky

hladím ti tváře

z dálky.

jsi tak půvabná
moc mi chybíš

bez tebe
jsem jen půlka z mýho já

jsi důvod můj proč milovat
důvod můj proč psát