Jackie Decker

Tara: Moc děkuuji, spíš se setkávám s náziorem že právě tahle sloka je tam divná, tak jsem ráda že se najde někdo, komu se líbí :D

Tak tohle tedy bere dec jak je to hezky vystižené :D Krásné čtení takhle poránu :D

Lilith: Děkuju moc, smutek je těžké břímě a osamnění ještě těžší...

Kéž by to bylo tak jednoduché... :D Ale napsané je to krásně :)

vavaoko: Děkuji.

Tara: Děkuji... za všechno a hlavně za účast, díky.

detektor: Ne tolik jak bych chtěla :D Moc děkuji, že jsi tu se zde zastavil a ztratil trochu svého drahocenného času.

libour: Děkuji za návštěvu, přečtení komentář i tip. Zvláštní jak smutek vyjádřit lze snáz, než radost :)

hm... Něco na tom asi bude :)

Tady mi asi pro ssamou hloubku unikl smysl, ale má své osobité kouzlo.

Fuj to mě z toho mrazí! Jak to děláš v pár slovech otřást duší čitatele...? Krásná. Moc...

Pravda pravdoucí...

Taková zvláštně melancholická :D

Umíš bravůrně vystihnout pocity. Líbila se mi :)

Ha! Tak tohle mi docela vyrazilo dech, dobré,. fakt že jo :D

Poetičností a obraty jen hýří. Žádná strohost není k nalezení. Je milá a příjemně se čte. :)

Líbí se mi jak je jednoduchá a přitom toho tolik říká. Zvláštní styl... Ale pěkný.

Psavec: Překvapeně děkuji... :)

Tara: Vlastně ani já, nevěřím na "šťastné konce" :) Ale pocitům nelze poručit. A zase poslouchat v životě, bychom měli hlavně rozum... :) Pokud se tyhle dvě části člověka neshodnou..., pak to bývá bolestivé.

Tara: Děkuji, však kdo si počká, ten se dočká, jen když to nejvíc potřebuješ a nikdo se neozývá je člověku smutno...