jc senior

†

Ano, i ticho hřmí...
**

je každý verš jak oř chromý
by chválil Špádi palindromy
**

...mnohé zrno vzejde od jediného rozsévače
**

...takových měst co nejvíc!
**

že z vína měl v oku tik
se střechy spad kominík
kominice zavzdychá
jdu si hledat ženicha
o:)

Jan Maren:
Dík za komentář i za připomenutí. Odvozoval jsem od lidového "vagabund"... :o))

Pramínek, sílící v řeku, jejíž delta je pohlcena mořem...tak roste láska.
**

kdo chce zapálit, musí sám hořet...
**

potěšení, lásku a chtělo víc
srdce rozervaného nebe
pro zaklínadlo, žlutý bič
co bolest ukolébe
ve tvé obklíčené duši
madam bouře před napjatou kuší
**

Fina znám od Marka Twaina
byl to řízek, žádný fňuk
povaha však bude stejná
jako ten, co dělal kuk

i on když tě potká s ránem
usměje se, jakpak by ne,
dlaň na nose usmrkaném,
jen vousy nemá rezavé
**

Písmenka

L., S. a K., dobří braši
zasedli si k mariáši
hráli rázně o pár piv
takže časem, jaký div,

když A. přišel taky hrát
zpiti byli na kvadrát

že měli tak popito
hned A. viděli dvojito
však zbyla jen prázdná flaška...
tak na svět prý přišla LÁSKA
:o)

Laní řasy jsem viděl, jsem vysloužilý myslivec... a vždy mi něco připomínaly...
**

vpich mám sotva patrný
jak nabod jsem se na trny
růže v barvě planých máků
trny má jak u akátu
na ten bod jen ty znáš lék:
objetí a polibek

Taky jsem byl na Slovensku, bylo mi tuším dvanáct statečných let. Ve frontě u novinového stánku jsem upozornil nějakého pána, aby mě nepředbíhal a on jen stroze odsekl: "Nepyskaj!" Já pískat neumím, odpověděl jsem.

hledám tě ve stopách mléčných drah
kde vítr je mým průvodcem
jen korálky, navzdory všech snah
mám v síti a já, sám zas jsem
**

oba jsme jak v kleci tygři
marně narážíme čelem
chladivé sklo monitoru
stálým je nám věznitelem

slova - pampelišek chmýří,
prázdný pohled na amforu
šátek, který nezamává
vzdálenému predátoru

zvolna chladne černá káva
**

potěš, potěš srdce starce
když pod nohama ztrácí zem
jak na lásky tone bárce
s důlkem a tvým polštářem
:o)

do nálady tvé nahlédne
dírkou po nebozízku
NADĚJ v pravé poledne
se strany větrné
a minulost zahrne
do zahřátého písku
**

Lota: Věřme, že dětské oči vidí více než tu šeď, kterou vidíme my...
Děkuji.

vavaoko: Květka Š.: Chodím kolem staré školy a vidím se s brašničkou na zádech, jak jsem tam kdysi dávno po prvé přišel.