jc senior

†

jen křísni, křísni o křesadla
s polkou podvečerních šňůr
krokem tančícího prádla
usínající vzbuď dvůr

jen křísni, křísni sklenkou vína
s vůní podvečerních tich
černé tričko zapomíná
bod doteků intimních
**

proč zbourali tu šibenici
to tedy zcela nechápu
když tmou chůzí po ulici
do spárů padneš otrapů
**

smyčec luk a tetiva
pro tu osmou symfoni
na Měsíc když housle vyjí
jak podzim barvy škádlívá
**

do lidí nevidíš, jak se říká
usaď si ho ve svém bytě
a velká to bude klika
když jen o klid ošidí tě
**

ode zdi ke zdi a zase zpět
ráno, soumrak, zase ráno
stále stejný klarinet
a stále nedohráno...
**

Srdce unese i velkou tíhu mála slov..
**

Noc17: Děkuji...

Najít smysl života - snad nejtěžší volba...
**

jsou básně zrcadlem
jsou mlýnem v šepotáři
když vznášet se nad krajem
srdci se nepodaří
**

...jen v rámečku, v albech, na žažloutlých fotkách...
jsou ale stále s námi...
**

Raději ta postel než zbraně, i když postel je silnej kalibr...
:o))

...snad to nejsou Staré zámecké schody, to by pak byl ten příběh o mně..
:o)

zajíc si brouká hit
a ty tvoříš poezii
**

možná stmívání, ale rozhodně ne ulepené!
**

těžký boty vždycky budou
i ty straky v okolí
a blbec se spálenou hubou
dělá, že to nebolí
**

Tu mši panen napiš!
:o)

podzim, zdá se, prásknul bičem
vášní rdí se ranní svit
postel zachvěla se chtíčem
koně práskli do kopyt
**

že prý mívám za ušima
řekli když jsem býval kluk,
dnes má zbraň už bývá jiná
lásky když napínám luk

erotiky ostré šípy
vpravo, vlevo vyslal bych,
raděj však pěnu setřu pípy
po polibcích, po jejích
:o))

nepotrpím si na přetvářku
ne to nejsou pouhá slova,
z mých básní snad je patrno
čas a dálka rvou mi tašku
kam mi láska přízeň schová
když v samotách je větrno
**

tam scházeli se bohové
v bájích co ještě zbyli
v komnatě tmavé, sudové
pozemské víno pili

a připlet se tam smrtelník
sál rázem celý ztich,
jej Cháron přived za pětník
že chrámový byl mnich
**