Ringo

Náš kandidát senátorský,
napišme i senátoří,
v sklenku nosík pilně noří
(opálený – slunce horský).

Vnesl vzrůšo do recepce,
k tančení si vybral stůl,
brzy padá tenhle vůl,
Hlavní náraz patří lebce.

Křičí mna si levý spánek,
nadšení mu čiší z očí:
S politikou ihned končím,
chci být jako Šimon Pánek!

Jedu chytat perutýny,
hlavne k tomu beru tchýni,
jedovatí, agresivní,
malý úraz není divný...

Chtel bych se k dílku vyjádrit, ale nejak se nemohu vyzvejknout...asi i proto, ze nejsem panda...

Pri tom nasem la la li
vydá zima smutný vzdech:
Vyjete jak sakali,
mráz mi behá po zádech.

Nietzsche spadnul do zrcadla,
do vitríny zase Kant,
údivem mi čelist spadla,
až se zasek levý pant.

Klidně synku vylup banku,
netíhni však, prosím, k punku...

Noc básníka je pořád ještě lepší než Noc klavíristy, v ní se střílelo...

Zena jako mango je vetsinou k sezrání...ovsem zena jako perla muze nekdy házet boky i pred svinemi... (zpravidla muzi)

Kdyz bude takových ventilu víc, tak já se zlobit budu, jejich existence znamená i existenci nekoho/neceho nedobrého...

Píšťalky ztráta málo zlosti vzbudí,
hůř by byl na tom fotbalový sudí... :-)

Tara: Drž se jedné z hlavních zásad:
Za vším hledej činnost prasat. :-)

Naštěstí jsem nepřišel se svým komentářem s křížkem po funusu, to by jinak bylo na draka...

Funění pochází z hubičky dogy,
lyžař se zateplil mnohými grogy,
nyní už nemrzne, je ale grogy...

Prozkoumal jsem tvou povídku zde...jo, docela to ujde...ale snad budeš zítra přece jen lepší... ;-)

Sněhuláci a štěňata mají tedy jednu důležitou věc společnou – zůstávají po nich loužičky...

Jako kdyby to Tara psala i za mě...

I mně, krásnému starému kořenovi, ještě myslím tluče srdce... ;-)

„Život je boj. A já se bojím“
to patří k favoritům mojim.

S modřinou přišla večer z ranče,
zakopla smolně o saranče,
že se teď směje dívka snědá,
tak to se teda tvrdit nedá...

Do kůry stromu krabatý
šeptají slůvka „já a ty“,
ptáčkové zpívaj, lesík voní
dojatá sosna smůlu roní.

Kňour není oděn v sametu
mumlá si „s váma zametu...“ ;-)