Ringo

Vidno také...je to možný?...
z toho budu rychle jankem,
Karkulka si vlka rožní,
s Koblížkem a Otesánkem!

Ať se té zdi raději vyhne pan Jánošík, i pro něj by to mohla být konečná..

Žena utichla
zrudlý markýz de Sade
přistupuje blíž

Jiří, tohlee asi není o bývalých oslavách svátku práce, že ne?...

U prvního řádku mne napadlo: Hergot, není to náhodou přece jen narážka na můj císařský porod? A jak o něm může ta Lil vědět?... ;-)

Ne, moje narození bylo normální (pokud se tedy v souvislosti se mnou dá vůbec někdy mluvit o něčem normálním). :-)

Slečny i matky od dětí s dětmi,
pánové i důchodci,

když jsem si pozorně vyslechl všechny vaše komentáře, tak mohu prohlásit, že moje nelibost byla s velkou pravděpodobností zřetelně menší než u podělaného Jiříčka. Tedy přesněji řečeno Žoržíka s pokáleným jednostopým přibližovadlem. Možná nebude ani moc absurdní, pokud vám za reakce poděkuji. Tak to tedy provádím.

S autorským pozdravem Luboš

Taro, nad kvalitou tvého dílka nekroutím nevěřícně hlavou.
Snad pro tebe bude snadné předstírat, že ti můj komentář stačí. (šavlozubý smajlík)

Také bych tě rád vzal do náruče, ale bojím se, že bys na mě zlostně vybuchla a nabila mi. A moc energie bych ti asi nepředal, já jsem chlap na baterky... ;-)

No nevím, nevím, já osobně bych se na šestikilovém kamenu pod polštářem asi moc dobře nevyspal...možná bych z toho měl noční můry...

Z Polabí pochází řada skvělých osobností, například já... (středotokový smajlík)

Při posledním převážení
spokojený Mirek není.

Z partnerčina tělíčka
svraštil plochu čelíčka.

Furt ta jeho Lenička
nemá správná kilíčka...

Asi je dobře, že zůstalo jen u té trumpetky přední... ;-)

Já jako přízemní člověk jsem hlavně rád, že se výrazně zmenšilo nebezpečí fraktury (nebo dokonce ještě něčeho vážnějšího) u brouka.

Asi před týdnem jsem si pustil na trubce Byli jednou dva písaři, u názvu tvého dílka jsem si na to nemohl nevzpomenout.

Tvoje dílko mi připomnělo scény z jednoho dílu Angeliky.

V kostce by se snad dalo říct – kostkám bylo nejdřív dobře, potom ne, nakonec zase ano.

Chtěla prst máčet v božolé,
on však křičí: Bóžo, né!
Trošku klidnějc ještě poví:
Vem to levný krabicový...

Někdy prostě není jiného zbytí
a přijde dílo hermafrodití.

Nepatrný je úsměv můj,
při větším ksichtík těžko zkrásní,
včera mi v knajpě jeden chuj,
vyrazil zoubky z obou dásní.

Omlouvám se za asi nemístnou odbočku, ale nedělají se ze skleněného peří i bažanti ? ;-)

Ta rubáška z baboček
asi není „Made in Czech“.

Když se zamyslím (krátkodobě toho většinou schopen jsem), tak i já – podobně jako Lil - docházím k názoru, že použité sloveso v názvu netrpí nedostatkem originality a invence.