Ringo

Chtěl jsem k tvému dílku jen něco suše poznamenat, ale to bys třeba mohla brát jako provokaci... ;-)

Co na tebe platí, všem tu mohu říci –
pořádný výprask na zadnici. ;-)

Vážení čtenáři všelijakých pohlaví,

asi bych byl pěkný kůň, kdybych na vaše komentáře mlčel jako ryba. Takže nemlčím, utrhnu si vod huby dokonce jedno poděkování, a to vám všem pošlu. Neporvěte se o něj jako koně.



Tara:

Díky, ale že by byla moje vipnost takřka bez hranic, to asi ne. Jo jedině kdybys myslela vilnost, tak to jóó…

Jitka:

Za to vděčím šíše. (Ale pro pořádek znovu připomínám, že tady – po jistém vypilování – zveřejňuji několik let staré věci.)

Vavaoko:

Asi tomu nebudeš věřit, ale já jsem si i z tvého komentáře dokázal vyrýžovat zrníčko komplimentu!

Špáďa:

Chválíš. A to je dobře!

Fialka:

To jsou ty chorvatské bankovky graficky tak hezky udělané?

Lilith:

V realitě naštěstí zvířata jako (někteří) lidé nežijí, to by byla katastrofa…

Zenge:

Větší pocty než je tvůj polibek žádný autor už docílit nemůže.

Houda: Při tvém komentáři pro mne krysa určitě nejsi. ;-)

Emma Wallace: Budu třeskutě upřímný – podobnou reakci jsem si přál vyvolat. Dík.

eOceňuji, že v celém dílku nepadla sebemenší zmínka o exkrementíkách. Jsi taktní (zřejmě víc jak třináctiletý) chlapec... (emotikon s hejbnoucí se mžurkou)

Jo a pokud by tě za tohle chtěl nějaký blb postavit k zídce, tak si toho nevšímej, lidé jsou holt všelijaký...

Šeptám lehce nestydatě:
jasná zpráva, že chci já tě.
Zanech broučku kruté schovky,
ukaž mi, co kryjí krovky. :-)

Ale původně jsem si podle názvu myslel, že se bude v dílku psík s tradičním jménem vyznávat ze svých citů k paničce či páníčkovi. ;-)

U něho hapruje jedna složka,
prachbídnou paměť má Kratinožka,
je ale dobrák, žádný hajzlík,
to ví celý Kolomajzník.

Však neuďál skřítek přece jen chybku,
když přitáh Rudku, Butku, Rybku?...

René Vulkán: Pokud jsem ti někde jinde neděkoval i za tvůj zdejší komentík (asi ne), tak tak (nekoktám) činím dodatečně nyní.

Emma Wallace: Tvůj elektronický ksichtík zřejmě naznačuje jistou spokojenost...ta by mne nežrala... ;-)

Emma Wallace: Strach mi brání nepoděkovat. (smajlík)

Já jsem už hned z tvého prvního komentu (nejsem blbej) pochopil, že svoje blbnutí nedokážeš ovládat. Ale jak naznačoval komentář můj – nevadí mi to, právě naopak. :-)

Rozhodně tady vztekle nekřičím: Emmo, nech už hergot toho blbnutí! ;-)

Tohle dílko má hluboký ponor...

Žití chléb měl tvrdou kůrku,
do lesa vzal veršů šňůrku,
teď už je mu mnohem líp,
pohádkový suicid...

(vystřelený smajlík)

Tvoje múza je vlastně múzák...má zrzavé vlasy a nosí bílou čepici...

Emo Gradace, docela te chápu...

Ve svých přáních neznám míru,
však netoužím po barev víru,
způsobí mi hezčí chvíle,
vidět prádlo, byť jen bílé… ;-)

Lil, musím ti něco vyseknout. Neboj se, je to jen poklona za moc hezké dílko.

Grošáčku se nozdry chvějí,
divně splihle visí hříva,
smutno je mu po žokeji,
rakev mizí, on se dívá.
Děj mu v oči slzy vhání,
„sbohem“ říká zařechtání...

Rtuť pilně šplhá do závratných výšin,
pro spoustu lidí hloupé jsou to fóry,
pramalé nadšení z mokrých ksichtů čiší,
i jinde pot teče zvětšenými póry.