Ringo

Venuše promiň, že jsem četl cizí dopis. Ale snad tě na druhou stranu potěší, že se mi líbil. (na chvíli odrouškovaný smajlík)

Je možné si zakrýt pusu
i rouškou z kusu hubertusu.

Já jsem z tvého dílka nerost. ;-)

Když jsem v čase bez opatření proti viru jezdil do rodné vlasti a do rodného domu, rychle jsem zjistil, že se zamyká podstatně častěji než v minulosti. Tím neříkám, že mě sestra nepustila dál. ;-)

Tvoje dílko není šunt.

Nepřežijem toto všici,
zůstanou jen notorici.

Dostal jsem chuť tvoje dílko pochválit. A také jsem to teď udělal.

No co, už jsem v životě provedl horší věci…

I mně se tvoje dílko líbí.

(A za dědu Mažňáka se omlouvám, to byl fakt blb.)

„Ve verších poprosím
krásného motýla
ať něco s tebou
už konečně udělá“

Nechci pana Babočku (admirála) podceňovat, ale na tomhle úkolu si asi vyláme zuby...

Surikatí – utíká ti, to je ještě krásnější dvojice než Laurel a Hardy.

Lil promiň, ale Utopeneckou jsem přeskočil, ta mi byla buřt... ;-)

Promiň, že nenapíšu víc, jen to, že jsem se názorově spolčil s Tarou.

Já tady vybliju slova komentáře v tom smyslu, že mě potěšily okolnosti vzniku tohoto dílka. Nejsem totiž zrovna zapřísáhlým nepřítelem harmonie a dobrých vztahů mezi (nejen píšícími) jedinci živočicha zvaného Homo sapiens.

Pokud spolu tancují dvě dřeva, nebývá to zrovna pastva pro oči... ale to asi platí jenom u lidí... ;-)

Má můj koment vůbec cenu,
když jsem neznal toho Vénu?

Vadí mi, že tahle holka
za sexík chce dostat norka.

Jo a ještě malou doušku:
Doufám, že jste měli roušku.

Lil, tak jsi po dlouhé době (nebo možná dokonce poprvé?) konečně napsala něco pro předškolní děti na dobrou noc. Zdá se mi, že se k nim chováš dost macešsky... ;-)

Určitě vydržím čtení i tvých dalších dílek. ;-)

“Ranní stopy lva kolem tvého spacáku”

jsou v životě na pytel, ovšem v básni paráda…

Jako obvykle jsem z tvého dílka nerost a nemuseli mě po dočtení omejvat. ;-)