Ringo

Ta anotace mne skoro až dojala. S tím jsem ani ve snu nepočítal, že bys jednou večer myslel na mě. Ale proč si kazit závěrečnou fázi dne, věnuj svoje myšlenky raději ženě (vlastní) či ženám (nevlastním).
Jak však naznačuješ, mohl by ses z toho vyspat.

Jiří, já mám pocit, že to všechno vidíš příliš jednoduše, život je většinou mnohovrstevnatější a komplexnější. :-)

Jsi vskutku rychlé děvče, já bych si za půl minuty nestačil mašli ani hodit… ;-)

Cosi se blýsklo u popelnic,
démanty zdobí krčky dělnic,
proč nesténaj v lůžkách vnadná těla?
Hledají jídlo, to tu dělaj...

Já a ty chodíme po Parízi,
más krásné satecky, na hrudi fizí,
u paty veze z oceli,
proslulé “stare dámy”,
nás pár pus dává si pocely,
nevadí, ze nejsme sami.

Náhle vsak prestanes. Copak je, Jani?
Vzdyt byly hubicek teprv dve stovky.
Zaseptás: Milácku, mám velké práni,
pojd spolu seskocit z Eiffelovky...

Mne také zaujalo místo povstání. :-)

Nekoná se zděšení
ze tvých veršů jako fík,
řek by kat i historik:
Nečeká tě věšení. ;-)

Z nabídky oběti Aztéka
jde na mě dojetí i hrůza,
v koutku se objevila slza

...a stéká...

V Česku by si po mýtině možná moc dlouho nepobíhal, někdo by ho kvůli stříbru odprásknul a prodal...

Synek má zřejmě harašení v genech, snad s tím půjde alespoň částečně něco dělat. ;-)
U tvého dílka palec dolů nedávám.

Větvičku od očka vzdálit honem,
trpí-li tělíčko Parkinsonem,
vždyť mohly by přijít slzičky
z vydloubnuté bulvičky. (smajlík s nepoškozenou závorkou)

No, jenom si o spánku motýlů nedělej žádné iluze – většinou se svalí do postele jako žok a pak neskutečně chrápou... ;-)

Ve tvém dílku přehmat vznik,
ten motýl byl přástevník.

Tak je to dobrý, už můžeš ty dvě plachty zase pomalu natáhnout. ;-)

Pochlapené kámošky a zženštilí kámoši,

teď e jsou dvě hodiny ačtyřicet sedm minut po půlnoci, tak po mně přece nemůžete chtít nějaké dlouhé proslovy, natož veršované reakce. Mějte aspoň trochu rozumu, když už ho nemám já. Prostě vám musí stačit, když vám za vaše, a některé obzvlášť hezké, komentáře také prostě poděkuji.

Toť vše, pa.

Já (zrozený v roce psa) si po přečtení tvého dílka v reakci na čelo neklepu.
Jen dělám huš! huš! na ten přechodníček. Přimhouřil bych snad očko, jen kdybys byl rozdvojená osobnost. ;-)
Jo a na rozdíl od Tary se přimlouvám za červené.

Jen jestli se nebude ten česnek z dechu s rozmarýnem trochu „kousat“. No, snad ne.
Ale pokud možno tam raději nedávat žádná éčka. ;-)

Já si budu připadat hloupě, pokud za chvilku vydáš zvuk silně podobný ječení a bacíš mě klíčem, protože ti jdu šáhnout na nožičku... (smajlík s lehkými stopami slin u závorky)

Na dílko se Ringo mračí,
je v něm vada, pálím cejch,
všední den přec musí začít
vůní buchet MAKOVEJCH!

Hlavně neztrácej hlavu, úplně stačí, že ji ztratil on.