Ringo

„ke které poutá zemský uzel“

Zrovna dnes jsem si vyposlechl poutavý rozhovor s Radimem Uzlem. :-)

„laškuji s notami“

A kdy už, Lil, konečně také se mnou? Vždyť já mám dokonce ještě víc než jen jednu nožičku. ;-)

Nepřekvapils mě, ani tentokrát nebylo tvoje dílko paskvilem. ;-)

Přehnaný byl počin dívky,
přesvědčen jsem tutově,
Marek okem laskal křivky,
choval se holt pudově.

Zrakem bloudil po poprsí,
což se ženám někdy hnusí,
ať svůj odpor v sobě dusí,
vydržet to prostě musí. ;-)

„obcházen napjatostí,
z červotočivé nicoty“

Když udělají červotoči ze starožitného nábytku takřka bezcennou nicotu, obcházejí majitele mdloby...

Anděl není bez lekce,
jež přináší strach a trýzeň –
jenom stálá erekce
zaručuje ženskou přízeň. ;-)

Já tě za tohle dvorní plesání plísnit nebudu.

„jako ten lupič bytu naproti,
který před ním leží jako rozlousknutá škeble.“

Skoro bych se přimlouval za to, aby před bytem ležel spíš rozlousknutý (např. s rozpáraným bříškem) kriminálník...

Tvoje hezké dílko mne inspirovalo k variaci:

Prosím tě, prosím, milý smíšku,
k pohybu klidně přinuť brvy,
přestaň však dělat cudnou mnišku,
konečně dovol, ať jsem prvý...

„...třetí již prší den, já zřím vozy kropicí,
dva za sebou jak jedou silnicí louže kropící. „

Coze, jenom dva?! To je prece skandálne málo! Ale silne se obávám, ze si to zase nikdo nevypije...

„Z kajutních doupat
líhne se spodina
vousatých, nemytých chlapisek“

No, tak jsi, Jirko, konecne prozradil take neco o sobe a rodinných pomerech...a hned se setsakra syrovou uprímností! (celý rej mrkajících smajlíku)

„Omlácené mosazné hrdlo dalekohledu“

Rekl bych, ze pirátská hrdla jsou tou spoustou litru pálenky omlácená jeste mnohem víc...

Já jsem od tvého dílka neutekl. A dobře udělal...

I já patřím k té výrazné většině populace, která dává přednost souznění před soužením.

Hochu nevím, nevím, jestli to tenkrát s tím prsem bylo opravdu tak, tvoje verše mi připadají spíš sunarealistické... ;-)

S přibývajícími verši jsem se stále více odvracel od své původní domněnky, že jde o rozhovor dvou hřibů žlutomasých. ;-)

„Kdosi tu zanechal otisky prstů
na hrnku nedopité kávy.“

Ale vzdyt my víme, kdo to byl - pan Vávra. A jednalo se mimochodem o poslední vec, kterou nám tady zanechal...

Mám pocit, že už jenom kvůli těm mým komentářům se pro mnohé vyplatí žít... ;-)

Šla Emmička do masny,
do masny.
Koupit bůček úžasný,
úžasný.
Ve frontě stál Tomíček,
zaharašil drobíček.
Ty ty ty, ty ty ty,
mý nervy maj limity!

Tvá báseň je typu plisé,
však uveřejnit i tu smí se. ;-)

Připomněl jsi mi moje mládí, kdy očka ještě celkem fungovala a já byl amatérským fotografem. Ale měch jsem na foťáku ani na břiše neměl. I teď si ho držím od těla. :-) (smajlík možná nebude moc zřetelný, závorka řekla „romadúr“)

(Kdyby se ti můj komentář nezamlouval, tak ho třeba zkus vyretušovat.)