Kajuta

Jaro si z nás tropí šprýmy. Převléká si se zimou šaty a myslí si, že to nepoznáme. :))

A hledat, hledat podle stop. Krev vášně hranic nad otop. Díky, inspiruje. :)

Ustalo srdce, tělo zledovatělo,
semkla se ústa a oči zavřely;
na světě zas, však ne už pro svět tělo.
Kdo je ten člověk? Umřelý.

Už aby se vylíhlo to žlutý kuře.

Magické cosi, historií opředené

Čapí expres. Jaro, chvátej.

Popelčin oříšek.

Jarní renesance. :)

Vzpomněl jsem si na mořskou vílu z Kodaně. Co na kameni vzdychá. Ale příběh..ten nikdy neutichá. :)

Tak se Ti podíváme na zoubek.. :) Perlička a fluor! ST :) Zní mi, jako píseň, což je mi blízké.

Mně přijde jako Fata Morgana, obrazy z modré pouště vynořující se..

Dřevo-mystická..

Jantarová verze..v lvici Else. :)

Děkuju.. kdybych byl přemyslovská panna, tak už mám v tváři ruměnec. :)

Skandujeme SUOMI. :)

Hašiš doupě. Svaz bohémů. :)

Inkvizice. Oko slepé. V špatnou schránku těla klepe.

Jednosměrka..

Zní jako píseň. Širý kraj. A proto prosím, ještě hraj.

VM. Jako velmi milé. :)