Kajuta» registrace: 09.12.2011 » 108, muž, 99 balÓnků tvaru bublinek
» vzkaz
» děl: 2458 |
Komentáře uživatele :
27.09.2014 - 16:02
pobavilo, včetně komentářů. :) ST
|
27.09.2014 - 13:10
Verena: díky za báseňku, já se tam hodlám teleportovat, akorát bez noclehu. :)
|
27.09.2014 - 13:09
děkuju všem, bylo to na hranici mezi snem a realitou, kterou hlídá Hraničář Šero, alias Stříbrochodec. :) Někdy o něm něco povykládám.
|
27.09.2014 - 10:36
Víme - není člověka dokonalého
ale při té různosti můžeš objevit tu pravou perlu v oceánu lidstva která sice taky není bezchybnou etudou ale její drobné škobrty ti vadit nebudou. vyteSaT |
27.09.2014 - 10:25
Silné to poselství
ST |
27.09.2014 - 10:23
polobdění, polosen
Stříbrochodec: díky všem. .) |
27.09.2014 - 10:22
Lilith: .) mrk. napadlo mě, jak jsou ty hvězdy křehký, že každá je svým způsobem takový porcelánový svět, porcelánový, plující pavilon. A jak to vypadá vevnitř? :) tichodíky .)
|
27.09.2014 - 01:35
tiché ST...
|
27.09.2014 - 01:33
tiché ST...
|
27.09.2014 - 01:30
tiché ST... Z
|
26.09.2014 - 01:20
Lilith: Kap1 pro Kap2 - dobrou noc. Vesmír bude šumět do polštářů:)
|
26.09.2014 - 01:02
Lilith: pamatují i Ikara...to jsi řekla výstižně a krásně...a třeba zrovna ho máš mezi prsty, nebo kredenci a ani o tom nevíš... Ta Kapka domácí byla ale vážně fajn, byla houževnatá. Naše osudy jistě složité jsou, ale možná nejsme zdaleka tak velcí, jak si myslíme, třeba jsme stejně tak pomíjiví, jako ta kapka vody... brebentím. Zase. :) Díky za diskusi.
|
26.09.2014 - 00:51
Lilith: Teď jsi mi připomněla, zrovna jako na potvoru jsem četl pohádku o Kapce domácí. Dostala se díky nezbednosti jednoho kluka z kbelíku na mytí, pak se vsákla do země, pak se dostala do ptačího hnízda, pozorovala svého klučinu za oknem, které orosila spolu s ostatními. Chtěla cestovat po světě. A tak mě napadlo, v souvislosti s tou pohádkou a tím co jsi řekla o soli... jestli i ono každé to zrnko soli nemá svůj vlastní příběh a kus toho Ikara? Kdoví... Jsem se zase rozkecal. Jsem Kecal Domácí. .)
|
26.09.2014 - 00:48
Lilith: Děkuju za tvé poetické zastavení, plamen /oheň-dobrý sluha, špatný pán, slunce krásné na pohled, ale i nebezpečně bolavé zblízka, proto ta dvojjakost. Zkusíme tedy sladit a sladit to. :)
|
26.09.2014 - 00:30
CULIKATA: do múdra mám ještě daleko, milý Culdo. děkuji za Tvé zastavení. :) Když sem četl řecké báje, Ikaros si tam slepil křídla, pak přes varování šel pyšně ke slunku a pak ho spolkla voda... co bylo ale dál? Co se stalo s tělem? Kam ho voda zanesla? Byl to mladý, člověk, idealista, měl nějaké sny a kam se poděly ty? Můžou přežít v duši dál? Děkuju za Tvé zastavení (x2). :)
|
25.09.2014 - 23:44
Je stále s tebou
i když ho nevidíš v tvém srdci navždy zůstane... ST a Z |
25.09.2014 - 23:32
díky všem, kdo se odvážili vejít a přežili to ve zdravíčku. :)
|
25.09.2014 - 22:20
I do okruží... :))) Musím si ten ajnc nějak zašifrovat. :))
ST |
25.09.2014 - 20:34
wow... nepopsatelný kabinet neobvyklostí a kuriozit, originálních... takhle jsem nikoho psát ještě neviděl, takže jsem rád, že mám tu příležitost sem nahlížet.
ST |
25.09.2014 - 20:28
Jiskra. Prostor. Prstů spoj.
Polštářová hraní/boj zakletý květ, či list palmy zpívají své sladké žalmy malá impro, co Kajuťáka napadla, když se svezl s krásnou vlnkou/co řádkem... nebo jako prsty po klapkách piana ST a Z |


