labuť

Smutně zní tentokrát
Tvůj básní splav...

... :-))

Někdy slova zbytečně ruší atmosféru...

Těžké a krásné čtení, které vyšlo až ze dna srdce a skrývá tolik moc...

Podzim nám lije do dlaní
barevnost v celé kráse
aby pak až dny potemní
bělobu rozprostřel zase

Přes síto nabírám,
vdechuju okamžiky
S podzimem usínám,
má múza v tichu bdí si

Jsi... co víc si člověk pro sebe může přát...

Dnešní doba na dlani, teda na monitoru... :-)

... studnice tajemna...

... hlavně mě netref, ale klidně zkoumej :-))

Já myslím, že jo... nemá kudrlinky a moc zjemělosti, což je dobře a to, co jsi chtěla říct vní je, takže jo.

Sny za víčky a v duši tichý klid
a nepustit je, aby odešly
když nocí touhy ční

O o o decibely lásky... :-)

Čas nezván přichází
a všem poctivě krájí
Chuďas i boháč
každý hledá jej
v lednu i máji
V dechu svém nosí
radosti i strast
Zase jsi nezklamala
šumi, jsi kouzelnice
krás...

Roztomile blbneš :-))

Pohádková... mňam... :-)

Z každé otázky se rodí odpověď
a z každé odpovědi otázka...

Když se slunce odráží v barevnosti
pak podzim nemá žádnou chybičku

Když šedost panuje venku
svíčka je kouzelník
pro duševní chvilku

Hmmmm, zastavení hodná i opětovného návratu...