labuť

Jen tak mezi ST vlezl :-))

Člověčí srdíčko napsalo písmenka
že je tu na světě šťastný to poeta
:-)

Až na dně sektu uložené
vzpomínky touhy a ne že ne
Když oči do tmy malují
maskarou v záclonách slaňují
až na dno duše, tuše
rozechvění

Smuténkové čtení...

:-))

Závěr dodává celé básni sílu a emoční vypětí, ST!

Ať život tvář či záda nastaví
políčky či polibky vetkne do tváří
pak do dlaní vloží bílý pergamen a šeptne
tu máš člověče, maluj, žij, dávej a ber

Smyslně provoněná... :-)

Zasnila jsem se když mi bylo dvacet... díky :-)

Láska nás dokáže pěkně hřát i studit... darebačka jedna :-)

Táááák a teď je to ono :-)

Závorkové úpravy (myslím, že nechtěné) mi kazí dojem, nešlo by to změnit.?

Každý má někde to své místo, které ho poutá zvláštní mocí...

Už název zaujal a obsah o nic méně...

Plesová sezóna v plném proudu... :-)

Láska, které se říká osudová a místa, jenž v našich srdcích stále vyvolávají bušení při vzpomínkách... Moc hezky napsáno Jiříku. Jana

... ách...***

Četla jsem si ji nahlas a bylo to příjemné čtení... a tam, kde je cítit vůně ohně a kytary kol něj, je krásný svět...

Jaro už nám dloube v kostičkách, cítím ho :-))

Když ruce a nohy se propletou
hlavě a srdci nic jiného nezbývá

:-))