Blbnu z tepla.

bratříčku, zavřel jsi vrátka

Pihovaté divky odhoďte mindráky.

Špatná domluva.

Hlavně, že to frčí.

ze sb. Silvestr

....

ze sb. Z cest

ze sb. Kristova noho

ze sb. Leť

Proč bolest druhých, mě tolik dojímá? Ležela tam paní, která velkou budovu statku dala jedné dceři a pole té druhé. Přesto, že dostávala měsíčně 17.000 Kč, včetně dávek za nemohoucnost, daly jí dcery do domova důchodců. Paní se s tím nedovede vyrovnat a v očích se zračí pouze zoufalost.

...

Vzpomínka na dovolenou.

Vrána prý nosí děvčata a čáp kluky.

Věčný svit nedostrunitelné mysli... /je léto, tak mini..../

Třicetiletá válka. O těch časech je toho známo poměrně dost. Muži se nechávali najímat jako žoldnéři a bojovali proti sobě za něčí pravdu. Byli placení a měli se poměrně slušně. Pokud ovšem nepadli v boji, nebo nezemřeli na nějakou nemoc. Bylo to však lepší, než živoření v zázemí. Zvláště vsi a menší města trpěla neustálými střety vojsk. Vojáci totiž potřebovali jíst a tak si brali. Cokoliv a kdekoliv. Drancování bylo zcela legitimní a tak být civilem, bylo mnohem horší, než být žoldnéřem. Při své cestě kolem velké řeky jsem zabloudil na Volarské šance. I tam byla svedena bitva. Mnoho se o ní nedočtete. Bylo to jen jedno z mnoha střetnutí na Zlaté stezce vedoucí přes hradbu Šumavy. Na jedné straně padlo padesát mužů. Na druhé zřejmě o něco více. O nich se však nikde nedočtete. Střety, bitvy, války a násilí jsou staré jako lidstvo samo. Není to důležité. Vždyť jen dotlouklo pár srdcí. Les šumí a řeka teče.