Opět spíše než o těžce šifrovanou poezii jde o strohé přímočaré vylíčení téměř dramatického závěru sobotního skautského plesu, tak jak se skutečně odehrál ;). Holt nedostatek lyrické fantazie musím nahrazovat pestrostí života ;). Jo, a že ty kreatury chtěly po DJovi zahrát Ortel, jsem se dověděl až po napsání básně :D. Kredit za snad férové užití fragmentů textu legendární až lidové písně patří Jaroslavu Wykrentovi.

~~kap~~

~~~~(:-)~~~~

Jen další malý volný verš...

..kdo umí ten umí..

===(:-)===

Měla jsem strejdu, hrával v kostele na varhany a jak začal zpívat naskakovala husí kůže po těle. Měl nádherný čistý silný hlas... Po čase se v rodině bratrance narodil syn se stejným darem od Boha. Když zavřu oči jako kdybych v něm strejdu lehce slyšela...Dar zůstal v rodině,jen se předal z generace na generaci...

..(:-)..

..dávno tomu..

mezi mámou a dcerou

..skřítků rodina..ani oni se nedočkali..

~~~~~~(:-)~~~~~~

Dcerka šla na ples, měla růžové šaty, vypadala jak Popelka

Opustím Tě jen tehdy, až to sama budeš chtít.