Gorily na plese

Opět spíše než o těžce šifrovanou poezii jde o strohé přímočaré vylíčení téměř dramatického závěru sobotního skautského plesu, tak jak se skutečně odehrál ;). Holt nedostatek lyrické fantazie musím nahrazovat pestrostí života ;). Jo, a že ty kreatury chtěly po DJovi zahrát Ortel, jsem se dověděl až po napsání básně :D. Kredit za snad férové užití fragmentů textu legendární až lidové písně patří Jaroslavu Wykrentovi.

» autor: Gándhí

» Básně / Rodina

Motaly se tu dvě slizky
- tlustokrké gorily -
co je táhly pudy nízký,
po dceři mé toužily.

Tancovat to neumělo,
na veškeré dívčí tělo
na place to šmátrat chtělo.
Íkvé vepřo knedlo zelo.

Nestačil jsem stínit tělem
neodbytné buclopracky
nadržených tupých šelem
připomínajících nácky.
V lebce pouze kondík, cívka,
neráčily pochopit,
že se nechce křehká dívka
nechat jimi uchopit.

Ač jen váhy třetinové
proti součtu této dvojky,
vztek oživil síly nové,
snad i díky křiku sojky.
Sekám prudce válec oprstěný,
co pokoj zjevně chtíti nedal.
Pustil, hajzl, pak k odvetě se zvedal,
však stály při mě všechny sálu stěny.

"To je moje dcera
a vy běžte do prdele!"
vydralo se ze mě směle.
Minuta nekonečná je jak éra.
Duté hlavy vstřebávají překvapivou informaci
...
Střízlík spíše bratra vzezření,
proč jsme teď na čele zpocení?
...
Poskládají ze dvou neuronů první, druhou permutaci?

Mohlo za to z okolností cokoli
-
šokující, lítá, fotra pevná autorita
či přítomná fůrka přátel zeleného údolí,
tou dobou již vesměs značně zlitá?
To už dnes mi jedno jest.
Hlavní je, že moje rozezlená pěst
s energií filmového kung-fu bojovníka
nestačila plesknout o nos toho pseudobýka.

Na mou duši
-
sklapli uši,
do prdele odešli.
Sic za chvíli se, mrdky, vrátily,
leč zjevně ostruhy se ztupily.
Odvahu se na mou malou
opět sápat nenašli.
Tak ... a do postýlky, děti, alou!

Tipů: 10

» 31.01.17

» komentářů: 3

» čteno: 619(9)

» posláno: 0

» nahlásit