********

není kráska jako kráska. :-)

nelituj

Prolog Řev Ticha je takové moje druhé Carpe Diem. Jsou to moje pocity, city, strach, osamění. Všeobecné každodenní dění kolem mě, které mě nějak ovlivňuje a díky kterému si vytvářím vlastní názor na danou věc. Řev ticha je nejsilnější, když se projevuje moje druhé schizofrenní Já, které je tak trochu básníkem. Je to jeho motor, jeho duše, jeho Cesta.

a stejně si to nebude číst..dlouhá předlouhá, stoseštnáctá o tobě a doufám že už poslední..http://www.youtube.com/watch?v=uEDBph1P-fI

V tmavém dobře vypadajícím obalu se skrývá další sladký kousek. Nádherná kombinace.

"Bez protikladu není pokroku." William Blake

Zpětná vazba.

Báseň pro Honzu k narozeninám. Potřeboval bych větší jazykový cit na to, abych zjistil, jestli je verš s pantem neskutečně blbý, nebo jestli je naopak briliantní.

ve světle závisti...

Na čtyři předem zadaná slova : Mrsk, blesk, kovář, sirky. Balada tklivá, předmájová o tom, kterak kovář o svůj oheň přišel, co tomu předcházelo, kdo mu pomohl a jak to všechno dopadlo.

Když mi bylo 20 let, přál jsem si napsat při psaní básně KAMENY, napsat ji v grafickém tvaru. Tehdy to bylo jen s velkými obtížemi možné. Pamatuji si z ní jen úryvek : Znám slova, jsou to kameny/tvořící stavbu hradu./Znám slova, jsou to plameny, hořící od východu ku západu... Dál to neumím, paní učitelko, zapoměl jsem. Mou první grafickou jsem stvořil později pracně na starém psacím stroji, ale znamenalo to únavné počítání. Dnes je to na počítači hračka. Ale grafický tvar nesmí být na úkor obsahu básně. Dnes mám básně ve tvaru žehličky, rostlinného listu, soudku, kříže a pod. Tato báseň má tvar poháru, číše a myslím, že není na úkor obsahu. Posuďte sami, básnířky a básníci.

-

...

Ti dříve narození se možná upomenou, jak se mluvilo tehdy v rozhlase. Úroveň mateřštiny se nezměnila přes noc. Ještě v ní strašil český Cicero, Jakeš a jiní. Mluvilo se smysluplně o lídrech, brífincích , samitech a jiných kalamitech a jezdilo se na stáže, kupř. až do Finska, k Lapioncům, Samekům a importovalo se do Československa nové náboženství, v čele s Bílou Sobí Matkou. Neujalo se, zaplať Pámbu. Hádky v parlamentu byly skvost, radost poslouchat. Pomalu se to změnilo a já se musím zastat kupř. rozhlasu Prahy dvojky. Poslouchám ji každý den, od rána do večera. Vysílají dobrou hudbu, českou i zahraniční a texty jsou zpívané básně. Když tam mluví odborník, lékař, herec,překladatel, mluví odborně a dobrou češtinou. Člověk zde může slyšet Horníčka, Menšíka, Jana Wericha, Jitku Molavcovou, Hlustvistviháka a jiné veličiny, které rozechvívají smíchem bránici, že málem puká. Tolik k dnešnímu rozhlasu. A přesto se ještě najdou reptači a mektaři a jiní zametači kultury, kteří to chtějí slyšet jinak. Tato báseňka vznikla v sametové revoluci a byla včera trochu upravena, moc ne. Vyhrabal jsem ji ze šuplíku pro ty později narozené. Snad se i oni zasmějí. Je psána záměrně v hovorové, strašné češtině - neboť i tak se tehdy mluvilo.

a jsou okamžiky.

XII. ...viz profil