MRÁZ A DEKA
Ze sbírky Písně labutí
» autorka: tajemství přírody |
Klouže se, smeká se a ještě si klidně tvrdne
náš chodník zalitý ledem třeba i ve dne.
Uprostřed stojí cosi jako iglú,
vše kolem podobá se mýdlu.
A tak umyta v ledové chladivé sprše
se mi bojácně kluše
pro rohlíky pro veku.
Nejraději zalezla bych pod deku
a s ledově klidným hlasem
šeptala zahřáta stříbrným vlasem,
že zlaté je slunce, přec teplejší dvou srdcí snění,
co pod dekou se vlní a vlní.
náš chodník zalitý ledem třeba i ve dne.
Uprostřed stojí cosi jako iglú,
vše kolem podobá se mýdlu.
A tak umyta v ledové chladivé sprše
se mi bojácně kluše
pro rohlíky pro veku.
Nejraději zalezla bych pod deku
a s ledově klidným hlasem
šeptala zahřáta stříbrným vlasem,
že zlaté je slunce, přec teplejší dvou srdcí snění,
co pod dekou se vlní a vlní.
Tipů: 7
» 17.02.22
» komentářů: 1
» čteno: 187(8)
» posláno: 0
» nahlásit
Předchozí: ZIMNÍ KRAJINOU | Následující: Pozdrav jara