NEDOPSANÁ BÁSEŇ

» autor: Lazar
Šumění v lese – podzim roku,
souznění nekonečných kroků
samoty rána po odchodu
milenky, která čistou vodu
odnesla spolu s pláčem v oku,
neslyšně v noci bez důvodu.

Umlkla místnost v malém domě,
odešel básník až k potoku,
sestoupil náhle – nepřítomně,
omyl se vodou bez nároku
sestavit z veršů další sloku.
Tipů: 0
» 28.09.26
» komentářů: 0
» čteno: 13(2)
» posláno: 0


Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: OSVOBOZENÁ RUKA?

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku