ŽÍZEŇ V ŘECE DNÍ

Usínat v tichu věčné hvězdy
uprostřed nekonečné cesty,
kde touha neznající zdi
uvidět něžné květy smí, –
až tam, kde řeka vyústí,
až tam, kde nemlčící sny
svou vášeň veršem vyprázdní.

Minuty ticha v proudu dní,
v místnosti, kde spí nevinný
u krbu s ohněm proměny,
vysloví vodě vyznání.