U BRODU TICHÉ SAMOTY

V údolí mezi kameny,
u chladu proudu potoka,
se promění i zatmění,
až nadechneš se zhluboka,
až smutek starý odhodíš
i s pýchou pravdy proroka
ve vodě, kterou přebrodíš.

V samotě mlčí každý stín
i láska z ticha přichází
k myšlenkám nekonečných vin.

Jen zakázané obrazy
života na dně nesnází
se zakoření do krásy.