36.Les 1979

padaly kmeny stromů s kůrou svraštělou

jak kůže stařen

do mechu tlejícího listí

kde místo pomníků

prodíraly se jarní stromky ke světlu

které roztápělo bílé klenby větví kudy

vítr do chlorofylové trávy snášel listy

zbarvené světlicemi rubínů do ruda

vlasy prodavaček do žluta

deštěm do zrcadla

kde měli by jsme vidět proč máme žít

tvé zelené šílenství nás přivádělo v úžas

uzavřeni do tebe cítili jsme se šťastni

a pak jsem se vraceli s tvým tichým

tajemstvím když slunce pozlacovalo

jehličí

a ani jsme nevěděli o tvých

krásách vše