34.Alkohol 1978 Píseň

V bufetu nad vyšlapanou kamennou podlahou

zíral na zdi

čekal, až přijde svět

s modrou oblohou a krásnými ženami

někdy se ho snažil chytit

ale když otevřel ruce, měl v nich vzduch, proto

hledal pevný bod

ale v hospodě se ozývalo cinkání sklenic

a přátelé se uvnitř překřikovali

alkoholeml se stále častěji vnímán jako klauni v cirkuse

zavíráme!

Mezi dřevěnými nohami židlí, které už byly položeny na stolech

vyklouzl ven

žena na něj dlouho čekala

když přišel a bil ji pro její lásku

která mu vzala svobodu

a jak se ho dlouho snažila proměnit ve své sny

strašné divadlo prosvítalo sklem dveří dětem

a jeho shnilý dech

navždy jim zmrzl v mozku

přesto ho milovala

a když nepřišla zoufala

a když odešel, naplnila si taky večery

tekutým štěstím

viděl jsem ho pak na chladných

a špinavých nádražích, jak sbíral špačky

v jeho zarostlé tváři nebylo nic

díval jsem se do jeho bezbarvých

očí a chtělo se mi zvracet

snažil jsem se ho zastavit

a podat mu ruku, abych mu pomohl

ale upadl jsem do něčeho temného jako beznaděj

po 20 pivech se člověku

Leccos zdá…