Konečně teplo
Taková vymyšlená
» autorka: Marťas9 |
Konečně teplo
Kapky potu stékají po tváři,
nevím, jestli je to příjemné, či není,
někdo si vede nevěstu k oltáři,
chtějí žít ve svém společném snění...
Vzduch se dá už krájet, takové je vedro,
nepomáhá průvan, ani staré vědro.
Kapky potu misí se, mezi dvěmi těly
to, co sobě slíbili, už je nerozdělí...
Kapky potu stékají po tváři,
nevím, jestli je to příjemné, či není,
někdo si vede nevěstu k oltáři,
chtějí žít ve svém společném snění...
Vzduch se dá už krájet, takové je vedro,
nepomáhá průvan, ani staré vědro.
Kapky potu misí se, mezi dvěmi těly
to, co sobě slíbili, už je nerozdělí...
Tipů: 2
» 30.06.26
» komentářů: 0
» čteno: 7(2)
» posláno: 0
» nahlásit
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Světlo za starou záclonou