Verše pro mou duši

A vlastně poděkování
» autorka: divoženka1
Při čtení jednoho básníka
nebe světýlky zabliká
tiše procházím jeho svět
a zvolna chytám druhý dech

po dlouhém suchu
pije má duše jeho slova
jak země déšť
co poslal jí Bůh
hladovému uchu
zpívá svým rytmem
vysušeným ústům vrací chuť

nečmárá mi po duši
netahá mě za řasy
nemusím brečet
a nechce se mi ječet

ve vzniklém klidu
popsaný modrý list
s díky se mohu vrátit
a dokola ho číst
Tipů: 17
» 17.05.26
» komentářů: 8
» čteno: 95(11)
» posláno: 0


» 17.05.2026 - 09:40
psal si verše pro duši
však tahaly dost za uši
» 17.05.2026 - 09:43
René Vulkán: s tím nesouhlasím verše co mě tahají za uši nečtu
» 17.05.2026 - 20:50
Nerozumím poezii, jen vím co se mně líbí a tohle se mně milá divoženko 1 líbí moc.
» 17.05.2026 - 20:52
omylem jsem dal pouze tip místo ST, za to se omlouvám - nemám zkrátka den.
» 18.05.2026 - 04:46
matousekKkrejca: s poezii jsem na tom úplně stejně a děkuji že se líbí to potěší víc než nějaký bodík :-)))
» 18.05.2026 - 11:45
když tahaj verše za uši
jsou to děsný šunty
proto pro klid na duši
dej do uší špunty
» 20.05.2026 - 22:06
:o)
» 02.06.2026 - 10:05
René Vulkán: matousekKkrejca: M.A.Rek: milí básníci děkuji vám všem za přečtení a přeji vám krásné letní dny

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Oka mžik | Následující: Tichá básnička

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku