IX
Mé ženě
» autor: Vaska49 |
Chtěl bych být vodou,
která s Tvých tváří smutek omývá,
která je tak krásně studená.
Chtěl bych být vodou.
Chtěl bych být větrem,
který Tvými vlasy něžně provívá,
který vůní květin krásně oplývá.
Chtěl bych být větrem.
Chtěl bych být cestou,
která Tvou mysl do snů vodívá,
která se Tvými kroky zachvívá.
Chtěl bych být cestou.
Vzduchem, deštěm, chtěl bych být,
Své hříchy Ti k nohám položit
a Tvoje žaly konejšit.
která s Tvých tváří smutek omývá,
která je tak krásně studená.
Chtěl bych být vodou.
Chtěl bych být větrem,
který Tvými vlasy něžně provívá,
který vůní květin krásně oplývá.
Chtěl bych být větrem.
Chtěl bych být cestou,
která Tvou mysl do snů vodívá,
která se Tvými kroky zachvívá.
Chtěl bych být cestou.
Vzduchem, deštěm, chtěl bych být,
Své hříchy Ti k nohám položit
a Tvoje žaly konejšit.
Tipů: 10
» 25.04.26
» komentářů: 6
» čteno: 63(7)
» posláno: 0
» nahlásit
» 28.04.2026 - 21:45
divoženka1: Děkuju za zastavení a za koment. Moc mne těší, že se básnička líbí.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Smutek