Mil

Vždy jen z půli, bez včel smutné úly,
bez slunce den, bez spánku kde je sen,
bez šancí, co s vůlí, bez slz bulí,
bez „do sebe“ ven, bez bolesti sten,

bez vzduchu nádech, bez štěstí jen pech,
beze slov citace, bez koláčů práce,
bez mládí v létech, bez úsměvu na rtech,
bez výhody láce, bez původu ráce,

bez alfy beta, bez tečky věta,
tělo chtělo, končí co nezačalo,
bez startu meta, bez něj támhleta,
bez lásky žhnulo tělo a tělo…

… v objetí bez objetí hláskují
v šepotu „mil, mil, mil...“ Však bez „uji“!