Kamtamák

Kamtamák
Chudoba cti netratí
Rubáš nemá kapsy
Štěstí si za prachy nekoupíš
Kolik věcí máš, tolikrát jsi otrokem
Mnoho moudrých pravidel co říkávala babička možná i proto, že jí nic jiného nezbývalo.
Jenomže co dělat když vím, že je pohodlnější být bohatý a zdravý, než chudý a nemocný?
Využít potencionálu svobody k životu, tvorbě i zábavě.
To je úkol nelehký.
Snažím se vidět a vědět.
Pochopit a uchopit
Projdu se zámeckou zahradou, navštívím hrad, galerii, muzeum, město, samotu i vesnici.
Podobně stezky, hory, sjedu řeky, navštívím jejich prameny.
Mluvím s lidma, kteří o to a za to stojí.
Nechám se pozvat do jejich životů.
Navštívil jsem mnoho bytů, vodních děl, elektráren. Viděl jejich útroby s výkladem zasvěcených majitelů.
Chodím na rozhledny městské i přírodní.
Dělal jsem na vysílačích Českých Radiokomunikacich na Ještědu, Strahově, Úvalech, Liblicích, Žižkově a pár co si už nepamatuji.
Navštívil jsem pracovně nejvyšší budovy v Česku a na Pankráci.
A odtamtud byl krůček do věznic.
Leopoldov, Mírov, Ledeč, Valdice, Ruzyně
V Hradci Králové jsem pracoval na rekonstrukci Šatlavy.
Při pracovních cestách jsem navštěvoval restaurace, bufety, masny, ale i místní galerie, muzea, bazary, trhy.
Mám rád kavárny a cukrárny.
Pozoruji komíny, jejich účely, tvary, systémy.
Poslouchám hudbu, čtu, sleduji zprávy.
Učím se řadu dovedností na YouTube kanále.
Hraju si s vnoučaty.
Jsem chudý a zřejmě i pohodlný to měnit.
A nebo to neumím.
Okolo sebe vidím ty velmi schopné, úspěšné, majetné.
A nebo se pletu?
Babi, co myslíš?
Já v tom totiž trochu tápu.
Holt nemám buňky na všechno.
Škoda.
Asi jsem svůj čás bohatnutí promarnil.
Co se dá dělat, když jsem ten kamtamák.
A asi jím už zůstanu.