Závislosti
Škodi?
» autor: umělec2 |
Závislosti
Závislost na sportu je to, co by mi až tak nevadilo, říkám si.
Pokud „závislák na sportu“ nemůže sportovat, objeví se u něj abstinenční příznaky.
Aby dosáhl uspokojení a vnitřního klidu, vyžaduje jeho tělo čím dál větší množství tréninku i větší intenzitu.
Lze to s nadsázkou přirovnat k lidem závislým na drogách, kterým zpočátku stačí malá dávka, ale jejich tělo si na ni časem zvykne a pro dosažení téhož účinku potřebuje dávku postupně zvyšovat.
Takže mám se bát nebo podlehnout módní vlně sportování?
Ve zdravém těle zdravý duch, zní rozumné přísloví.
Vzhledem k fyzickému stavu mého těla je přímo mou povinností s tím něco konečně dělat.
Zchátralé tělo se totiž samo neopraví, smutně jsem zjistil.
A tak sedám na kolo byciklu a rejdim krajinou.
Poznávám její krásy denní i noční.
Jezdím častěji a dál.
Zajímám se o téma cyklistiky , plánuji vyjížďky i delší dovolenou.
Samozřejmě na kole.
Totálně ochablé svalstvo lýtek získává podivné tvary.
Výkony už nevyžadují tolik námahy a přemáhání.
Těším se na další výlet.
Kupuji si baterky, duše, oblečení umožňující jízdu za každého počasí i denní doby.
Krom toho jsem závislý na pohodě, hudbě, čtení, internetu, dětech, manželce, přátelích, cestování, psaní, jídle, kultuře, alkoholu, kutilství, sběratelství.
Hltám informace a mozek mi nedopřává odpočinku.
Ani v noci když spím.
Nikdy.
Domlouvám mu a přeji si klid.
Už při vyslovení té myšlenky se kaju.
Závidím chytrým, inteligentním, znalým, zdravím, schopným, skromným.
Rád bych byl předmětem této závisti.
A tak nevím, zda závislost záviděti mám.
Myslím, že to stojí za zkoušku.
Tak uvidíme.
Závislost na sportu je to, co by mi až tak nevadilo, říkám si.
Pokud „závislák na sportu“ nemůže sportovat, objeví se u něj abstinenční příznaky.
Aby dosáhl uspokojení a vnitřního klidu, vyžaduje jeho tělo čím dál větší množství tréninku i větší intenzitu.
Lze to s nadsázkou přirovnat k lidem závislým na drogách, kterým zpočátku stačí malá dávka, ale jejich tělo si na ni časem zvykne a pro dosažení téhož účinku potřebuje dávku postupně zvyšovat.
Takže mám se bát nebo podlehnout módní vlně sportování?
Ve zdravém těle zdravý duch, zní rozumné přísloví.
Vzhledem k fyzickému stavu mého těla je přímo mou povinností s tím něco konečně dělat.
Zchátralé tělo se totiž samo neopraví, smutně jsem zjistil.
A tak sedám na kolo byciklu a rejdim krajinou.
Poznávám její krásy denní i noční.
Jezdím častěji a dál.
Zajímám se o téma cyklistiky , plánuji vyjížďky i delší dovolenou.
Samozřejmě na kole.
Totálně ochablé svalstvo lýtek získává podivné tvary.
Výkony už nevyžadují tolik námahy a přemáhání.
Těším se na další výlet.
Kupuji si baterky, duše, oblečení umožňující jízdu za každého počasí i denní doby.
Krom toho jsem závislý na pohodě, hudbě, čtení, internetu, dětech, manželce, přátelích, cestování, psaní, jídle, kultuře, alkoholu, kutilství, sběratelství.
Hltám informace a mozek mi nedopřává odpočinku.
Ani v noci když spím.
Nikdy.
Domlouvám mu a přeji si klid.
Už při vyslovení té myšlenky se kaju.
Závidím chytrým, inteligentním, znalým, zdravím, schopným, skromným.
Rád bych byl předmětem této závisti.
A tak nevím, zda závislost záviděti mám.
Myslím, že to stojí za zkoušku.
Tak uvidíme.
Tipů: 4
» 28.11.24
» komentářů: 2
» čteno: 19(2)
» posláno: 0
» nahlásit
Předchozí: Zmizelej