Hrdina?

Proč neslávíš hrdinu,
vyhráli sme předce.

Má za co se slávit,
když jiní čekaj u popravy?

Netráp se prědce tím,
sloužili stranám nepřatelským.

Sloužili no proč,
i tys sloužil.

Ja, jo máš pravdu jenže,
má strana byla správna.

Kdo řek?,
co když jen strán jiných si nevzhled?

Pročpak bych to dělal,
když pán byl tyran?

A co ti co sloužili,
pán utek i nechal je na pospas.

Netráp se tím,
ještě dnes padnou hlavy klínem.

Ne, to není správne,
dneska přědce nikdo neměl zemřít.

Nemusíš přijít,
smíš být u hrdinu u hostiny.

Hrdina, každej vzhléda ho,
kdo kdy vzhlédnul zločince straně?

Zabíjel pro pána,
mal prědce na výběr, či né?

Co když byl donucen,
kdy nevěřil víc kdy neměl na výběr?

Zbav se té iluze co vzhlédaš,
je zločincem i ty to víš.

Jenže zločincem se nerodíš,
ale stávaš.

Múžu ti zatleskat, i vidíš, prědce vidíš rozdíl,
zločinec je zločincem i koncem mu šibenice.

Co predchadzelos ale tenhle stav?
Kto vzhléda? Ne hrdina ne pán.

I nastalas by změna kdyby prědce,
vzhlédnu i co pak?

Co kouskem by přeukázana milost,
co když by vzhlédli oni?

Co?, co tým chceš říct,
co, že snád se změní?

Smím hrdinu zvát hrdinem,
když momentem vydal smrti rozsudek.

Děláš si legraci?,
i tak nevěříš tomu tebou co řeknuté.

Kde milost co odpouští?,
kde?, když ve vítezství umíraj ďalší?

Je vinní,
copak nerozumíš?

Ale jo rozumím,
jenže když víš tak víš.

Co víš, žes tak věříš?
kdoví možná i osud změníš.

Jenom znám i stranu druhú,
znám důvod proč nepřešel,
v stranu co vítěznú.

Povídej, ne dlouho když vyřeknou rozsudek,
smíš zachránit život co na vlásku visí.

Žil jeden král i poznal kdy nesmí jít,
když odvaha i čest neznaj milosti.
I pán se ho zřek když poznal,
ktos že jiný udal tok mu řek.
Ne přítel ne nepřítel,
jen ten co ho vidí tak, kým JE.
I nemoh víc medzi hranicí stát,
i proto ostal na konci sám.
Pán dal mu na výběr,
buď rozkaz či povel střel.
Radši rozhod se být samotnej,
než by stratil co cenné.
Co cenním mu,
když stojí u šibenici?
Možná myslí, že tú co chráni,
i když se rozhod rozhod se do konce.
Pán drží dýku co u srdce,
mu co milé i vzhléda mu konce.
Kdo ví, jestli ví,
že není to tak.

Zastavte rozsudek,
vinen je nevinen!