K písčitému plácku, co zůstávají v něm otisky nohou železného stolu

(mírně modifikovaná verze básně asi z konce devadesátých let...)
» autor: Zeanddrich E.
K písčitému plácku, co zůstávají v něm
otisky nohou železného stolu


::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
:::::::::::::::::::::




Je mi šest let Modrou
oblohu překryji hnědou kostkovanou
dekou, obrazy sám
si vybírám



Mám volno; neztrácet
nit - obava zbytečná, poslové
v rychlém a přesném vlaštovčím letu… .




Sváteční kchostn nesahá ani po
bradu; bílý ubrus s jemnou







krajkou, Panenka Maria, a
dva andělíčci
jako
korunovační klenoty



Vrať se na
místo, vrať se ke
stolu
Čekají; je
nejpravější
čas... .
Tipů: 7
» 18.06.24
» komentářů: 6
» čteno: 215(6)
» posláno: 0


» 18.06.2024 - 11:54
Netradiční zalomování veršů.
Rád jsem si přečetl slovo khostn a zaradoval se že tento starší název komody ještě někdo zná. Předci v Lesním Hlubokém to vyslovovali kchostn.
» 18.06.2024 - 13:58
Moc hezké a oslovilo...
» 20.06.2024 - 21:48
René Vulkán: Ano, Vulkáne :), myslím, že Tvůj přepis je přesnější... :). -Opravím u sebe, a i přímo v této (pseudo)báseňce...! :)
» 20.06.2024 - 21:51
Lilith: děkuji, že jsi přišla a četla... :)
» 21.06.2024 - 17:34
Oni říkali: kostn, khostn i kchostn - jak kdy
» 21.06.2024 - 17:34
klidně to tak nech

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku