Mé řeky

Má Dřevnice
má krásný dar
být tou Řekou
s vodou živou,
křtitelnicí
i kolébkou dětskou
tak měkkou…

Má Otava
má víc zlata
na rozdání
v zrcadlení
slunce jasu
v těch pradávných časech
hledání…

Má Sázava
mávla časem,
a z mámení
poznání je,
voda plyne,
kde se pramen vnořil,
tím žije…

Má Vltava
má mé mrtvé
svými hosty,
popel a čas
i s růžemi
již mizí pod hradem
a mosty...

Má řeko Styx,
proč pocit mám,
že se mi snad
chceš nabízet?
Ty před tebou
víc daly, a mají
více vnad...

snad...