Se svatým Kryštofem

Už nestihnu vzít podnájem bytu v městském centru,
už neodjedu někam žít stovky kilometrů.
Už nezjistím, že není proč mít strach začít,
už nepotkám nikoho, jako bylas ty.

Je první listopad,
čas kdy má listí spád,
dovnitř ho nanosím a budu na něm spát.

Se svatým Kryštofem,
jezdívám za oknem.
Starý příteli můj,
dobře mě ochraňuj.

Byl první listopad,
život se začal smát,
tehdy jsem poznal tě a přestal se i bát.

Se svatým Kryštofem,
jezdívám za oknem.
Starý příteli můj,
dobře nás ochraňuj.

Poslední listopad,
přišel pád do oblak,
náklad se uvolnil, z osobáku jsou dva.

Se svatým Kryštofem… dobře mě ochraňuj.

Tak mi promiň, i když výčitka je tichá,
od toho nárazu nějak zapomínám.
A přesto:

Je první listopad,
já budu vzpomínat,
na to, že bylas tu, na to, že měl jsem rád…