levitace

v mléčné mlze

se země s nebem stýká

jdu tiše

nic se mne nedotýká

a jako povzdech

nevyřčený

čas pluje

dlaněmi po zdech

světlo

levituje



tichem se vznáší

odlesky

vyhoření

práší se

a další

šance není

k novému ze starého

roste konec příští

o knoty svic

se tma jak vlny

tříští