Bolavý den

Šumí v korunách
stromy vržou
život pálí a studí
půda je tak sebejistá
jistější než křížky kostelní
jsem poslední
co na vavřínech usnul
a války odvál vítr
vyhlížím zapomnění
tak rád bych se chytnul
peří ptáků
a nechal se nést k obzorům
do světu kde není nic
tam najít novou podobu
nechat tu bolest u silnic
koupit víru
zaplatit básní
pak schovat si ji do kapsy
jak malou jiskru
do dalších životů...