Vyznání

Pod kopcem řeka klikatá
nese vody z daleka
červánky zdobí krajinu
v dáli za Mikulovem
jsem lovec a tulák
zlatavou barvou uloven
netahám křížky modlitební
a voda z dešťů je svěcená
v korunách stromů
potkávám mistra
má země je vzdálená
nosím ji ve snech
je jak voda co uniká
pak zase přiteče
rozleje do pláni
a modrých útesů
šeptavých vln
do řeči beze slov
pomalu stavím most
co nikdy nezmizel
je jeden svět
který jsem neviděl
proč o něm vím ?