STROMOVÍ ŘEK PÍSNÍ

Beze jména odevzdám
pravdu o Tobě a měsíc
bude mým svědkema
než obejmu Tvé chvění

ve dlaních půlnoční
píseň zní korunou Tvou
štěstím křídel Anděla
který více než dříve střeží
duši Tvou nebeskou pocity
které Ti patří navěky

uleháme spolu v dešti
co trámy u pramenu řek
na jihovýchodě od konce
jsme spolu a sami v objetí

Tvá ňadra měsícem zářící
běloskvoucí teď a nikdy
co opakovat nejde.