UZAVÍRÁM ETAPU CIZÍ
17. BÁSEŇ Z MÉ BÁSNICKÉ SBÍRKY; V OKTÁVÁCH SLUNCÍ. (2020)
» autor: West » Básně / Nemoc, smrt |
Rozkousané rty
dlaně černou
vyvlastní hrob do kterého padnu
až zemřu ve snu
na nový den ve zmatení
zrodu dalšího bičování
jsem najednou více živí
ve spoutání divokosti a umírání
potřebuji těla bez dechu
abych lépe si připomněl
život svůj po Tvém boku
když peklo smálo se
za našimi zády v detailech křiku
zadupu všechno co nezemřelo
ještě hlouběji než dříve
pod hlínu s úsměvem svým.
Pamatuješ si? Bylo nám BOŽSKY.
6.9.2020 15:18
dlaně černou
vyvlastní hrob do kterého padnu
až zemřu ve snu
na nový den ve zmatení
zrodu dalšího bičování
jsem najednou více živí
ve spoutání divokosti a umírání
potřebuji těla bez dechu
abych lépe si připomněl
život svůj po Tvém boku
když peklo smálo se
za našimi zády v detailech křiku
zadupu všechno co nezemřelo
ještě hlouběji než dříve
pod hlínu s úsměvem svým.
Pamatuješ si? Bylo nám BOŽSKY.
6.9.2020 15:18
Tipů: 4
» 17.12.22
» komentářů: 2
» čteno: 184(3)
» posláno: 0
» nahlásit
Předchozí: MÁ LÁSKA OBJETÍ | Následující: ŽIVOT BEZE ZBYTKU